Žuchla jsem tam. V Bretani v březnu 2018. Teplota vody byla 11°C. Měla jsem štěstí, používala jsem harness. Plápolala jsem za lodí a v první chvíli mě zajímalo jen to, jestli neztratím holinky za 250 Kč.
Byla to blbá nehoda. Loď plula na motor, kormidelník ihned vyřadil a pomohl mi na palubu.

A pak, že se to nemůže stát. Může.
Vojta Vajdík, kapitán, instruktor a lékař Liberecké ZZS sepsal téma pádu do vody odborněji do článku, který najdete níže. On byl ten kormidelník.
Jako první vám nabízím zkrácenou verzi, přehled, pro lepší orientaci a třeba i k vytištění.

🧊 Pád do studené vody: co rozhoduje o přežití

Pád do studené vody patří mezi situace, které jachtaři často podceňují. Přitom právě první minuty po pádu a první manipulace po vytažení z vody zásadně ovlivňují šanci na přežití.

🧊 Když někdo spadne do studené vody: co dělat okamžitě

Ve vodě (postižený)

• nepropadat panice

• snažit se zklidnit dýchání

• dát o sobě vědět posádce

• pokud je čas, dotáhnout zipy a manžety oblečení

• zaujmout HELP polohu (stočení do klubíčka)

• pokud není záchrana bezprostředně blízko neplavat zbytečně

👉  Cílem je minimalizovat ztráty tepla a vydržet do vytažení.

Na palubě (posádka)

• nepropadat panice

• okamžitě zahájit manévr MOB

• udržet vizuální a elektronický kontakt

• připravit prostředky k vytažení z vody

• včas vyslat mayday (včetně přesné pozice)

🧊 Po vytažení z vody: fáze dalších rizik

Velmi nebezpečné období nastává po vytažení z vody. Může dojít k tzv. circum-rescue kolapsu — náhlému zhoršení stavu i u člověka, který byl při vytažení při vědomí.

Proto je nutná šetrná manipulace.

Základní zásady

• udržet postiženého v horizontální poloze

• minimalizovat pohyb končetin

• vyvarovat se hrubé manipulace

• zabránit dalšímu ochlazování

• sledovat dýchání a oběh

👉  I po úspěšném vytažení z vody zůstává situace potenciálně život ohrožující.

🧊 Jak správně postupovat po vytažení

1. Omezit další ztráty tepla

• kůži jemně osušit tlakem, ne třením

• šetrně svléct nebo rozstřihnout mokré oblečení

• zabalit postiženého včetně hlavy a krku

• izolovat od chladu zespodu

2. Zahřívat střed těla

Vhodné jsou například PET lahve s teplou vodou (40 °C):

• podpaží

• třísla

• horní část hrudníku a zad

❗ Zdroj tepla nesmí být v přímém kontaktu s kůží.

3. Podpora organismu

• při vědomí podat teplý sladký nápoj

• nepodávat alkohol 

• minimalizovat námahu postiženého

Mírně podchlazení, kteří se třesou, se často dokážou zahřívat vlastní produkcí tepla velmi efektivně.

4. Zajistit odbornou pomoc

Po stabilizaci je nutné zajistit transport do zdravotnického zařízení. Stav po ponoření do studené vody má charakter potenciálně závažného celkového postižení.

🧊 Co se děje s tělem ve studené vodě

Při náhlém ponoření do studené vody dochází k několika současným reakcím organismu.

Chladový šok (0–2 minuty)

• prudké zrychlení dýchání

• zvýšení krevního tlaku

• riziko lapavého dechu a tonutí

• možné panické chování

Tato fáze nastává i při dobrovolném skoku do studené vody.

Chladová paralýza (2–10 minut)

Dochází k rychlému poklesu funkce končetin:

• zhoršení jemné motoriky

• neschopnost manipulovat se zipy či výbavou

• potíže udržet se lana

👉 Bez záchranné vesty je riziko úmrtí extrémní.

Hypotermie (cca 10–60 minut)

Další vývoj závisí na:

• teplotě vody

• vybavení

• kondici postiženého

• stavu moře

S klesající teplotou jádra se zhoršuje vědomí a roste riziko poruch srdečního rytmu.

Circum-rescue kolaps (po vytažení)

Může nastat od desítek minut až po mnoho hodin po vytažení z vody.

Na jeho vzniku se podílí kombinace faktorů:

• další pokles teploty

• změny krevního tlaku

• poruchy srdečního rytmu

• přesun chladné krve z periferie do centra

Odhaduje se, že až 20 % osob zachráněných živých z vody může následně zemřít.

🧊 Faktory ovlivňující přežití

• osobní záchranné prostředky

• teplota vody (riziko výrazně roste pod 15 °C)

• stav moře a vlny

• oblečení a vybavení

• množství podkožního tuku

• chování ve vodě

• velikost ponořené části těla

Voda odvádí teplo přibližně 25× rychleji než vzduch.

🧊 Co si z toho odnést na palubu

• první minuty rozhodují

• po vytažení hrozí další zhoršení

• klíčová je šetrná manipulace a tepelná izolace

• alkohol nepodávat

• vždy myslet na následný transport do zdravotnického zařízení

Většina plaveb proběhne bez problémů — naštěstí.
Ale právě u těch výjimečných situací se připravenost kapitána opravdu počítá.

Praktický nácvik první pomoci a myslet na prevenci pádu z lodi je cesta, jak být na tyto chvíle lépe připravený.

👉  Nemáš jistotu a chceš si nacvičit poskytování první pomoci? 
Podívej se na termíny kurzu pro jachtaře s Vojtou v Loužnici. 

Klidné a bezproblémové plavby přeji všem

Lenka z 4sailors

Podrobněji pro ty, kdo chtějí jít více do hloubky:

Ponoření do studené vody je nebezpečná a podceňovaná záležitost, která má velké množství málo známých rizik.

Teplotně neutrální voda má teplotu 33°- 35°C, to znamená, že ztráty tepla mohou být hrazeny základním metabolismem /látkovou výměnou/ bez nutnosti použít další fyziologické mechanismy produkce tepla.

Riziko podchlazení se zvyšuje s ubývající teplotou vody a přibližně při 15°C je velmi významné. Normální tělesná teplota je kolem 37°C /jde o teplotu v okolí srdce - teplota v podpaží je asi o 0,5 - 1°C nižší/.

První stupeň hypotermie nastává pod 35°C.

Druhý stupeň, do 32°C je mírná hypotermie, fungují termoregulační mechanismy, zhoršuje se hybnost, je špatně formulovaná řeč, spavost, jsou možné výpadky paměti a třes.
Ve druhém stupni, který je mezi 32°C a 28°C je zmenšená efektivita termoregulačních mechanismů, snižuje se úroveň vědomí, nastanou poruchy srdečního rytmu. 

Třetí stupeň je pod 28°C ztráta vědomí, chybí třes a nastává komorová fibrilace. Smrt nastává jako výsledek kardio respiračního selhání.

Dobu přežití nejde přesně odhadnou - záleží na konstituci, kondici, oblečení, spoustě externích faktorů, na chování jedince /HELP, možnosti semknutí se do skupiny/.
Již 15 cm vlnky zaplaví nos a ústa, i když má člověk vestu, ale leží rovně na zádech.

Teplota a stav moře - voda vede teplo přibližně 25x rychleji a ve vlnách se chladne rychleji. Jsou-li 70 cm vlny a voda má teplotu 16°C, tak se proti klidnému moři chladne o 14% rychleji v suchém obleku, o 30% rychleji v těsném oblečení a o 50% rychleji ve volném mokrém oblečení. Výborným izolantem je podkožní tuk.

Významným faktorem ovlivňujícím přežijí je potopená část těla, ta je ochlazována mnohem rychleji. Při potopení hlavy ztráty nejsou velké. Hlava tvoří 3-5% těla, ale ochlazení zadní části hlavy sníží mentální schopnosti.

Metabolismem a pohybem tvořené teplo dokáže udržet teplotu těla jen při teplotě vody vyšší než 25°C.
Významným mechanismem produkce tepla je třes, což jsou mimovolní svalové kontrakce produkující teplo. Maximální třes je kolem 33°C, selže při 30°C tělesné teploty.

Dalším významným faktorem je chování a poloha ve vodě. Ztráty jsou především třísly, přední a boční stranou hrudníku a zvětšují se pohybem. Přežití prodlouží minimalizace pohybu, HELP poloha a ev. semknutá skupina.

Krátce a velmi zhruba řečeno, můžeme z pohledu řízení teplotních mechanismů a přežití cévní řečiště rozdělit na periferní část (končetiny) a část centrální torzo, (srdce, plíce a mozek).
Nejteplejším orgánem v těle jsou játra, je to dáno tím, že zde probíhá velmi živý metabolismus. Průtok krve a teplota krve v jádru je limitující pro přežití.

Co se děje s tělem při náhlém ponoření do studené vody.

Zavírají se cévy v kůži a okrajových částech těla. Tělo tak snižuje tepelné ztráty.
Zrychluje se dýchání a srdeční činnost. Těmito mechanismy se v prvních chvílích zvýší krevní tlak. Tělo se začíná třást. Svalový třes produkuje poměrně významné množství tepla, je však značně energeticky náročný.
Zavřením drobných cév v kůži a v okrajových částech těla dojde ke zvýšení objemu v centrálním cévním řečišti a tím ke zvýšené produkci moči. K tomu pomáhá i tlak vody na tkáně. Následkem chladnutí a ztráty tekutin pak v této fázi dochází ke snížení krevního tlaku.

Po ponoření do studené vody. 

Nastává proces, který se dá rozdělit do čtyř vzájemně se prolínajících fází. Ty jsou ovlivněny vybavením osoby, která je ve vodě a okolními podmínkami.

Jako modelovou situaci bereme v úvahu pád do vody o teplotě 10°- 15°C.

První fáze: 

Chladový šok - 0 - 2 min.
Stimulace receptorů v kůži, nose a v oblasti začátku dechových cest, hrozí zpomalení až zástava srdeční činnosti. Dochází ke zvýšení krevního tlaku /riziko mozkové mrtvice/. Neschopnost zadržet dech a lapavé dýchání a možné panické chování vytváří riziko tonutí. Tato fáze se týká i dobrovolných skoků do studené vody.

Činnost:
Ve vodě – nepropadnout panice, snažit se zklidnit dýchání, dát o sobě vědět

Na palubě - nepropadnout panice, zahájit MOB /vytvoření "waypointu" na plotteru, alarm na lodi, zahájení manévru lodí)

Druhá fáze: 

Chladová paralýza - 2-10 min.
Času je málo. Po přežití první fáze dochází k dalšímu chladnutí a tím ke snížení průtoku krve končetinami.
Velmi rychle dojde k poruše jemné motoriky, člověk pak není schopen jemných pohybů, jako je dotažení zipů, aktivace nouzových prostředku, atd.
V tomto stavu se již postižený není schopen zachytit lana, z toho vyplývají další výzvy pro zachránce.
V této situaci není vyloučeno, že někdo další bude muset do vody a měl by na to být připraven. Nutnost vesty jak u postiženého, tak u zachránce není třeba zdůrazňovat. Bez vesty je pravděpodobnost smrti extrémní.

Činnost:
Ve vodě: Dotáhnout manžety u rukávů a nohavic, dopnout zipy – omezí se tím proudění vody kolem těla.
Není-li provedeno automaticky a jsou-li k dispozici, aktivovat prostředky elektronické záchrany. Zaujmout HELP pozici /heat escape lessing position/ - vpodstatě jde o sbalení do klubíčka, tak aby bylo zabráněno úniku tepla z podpaží a třísel.
Není-li záchrana v těsné blízkosti NEPLAVAT. Dostat co největší část těla z vody, je-li taková možnost.

Na palubě: Neztratit jakýkoliv možný kontakt se zachraňovaným (vizuální, elektronický), hlášení mayday – bude vyžadována geografická pozice místa události – odečíst z mapového plotru / GPS pozice waypointu/ ev. z vysílačky.
Příprava k vyzvednutí člena posádky z vody.

Třetí fáze: 

Hypotermie 10. - 60. minuta. Délka přežití závisí na vybavení a okolních podmínkách. Kvalitní vybavení šance zvyšuje.

Činnost:
Ve vodě – v této fázi se výrazně snižuje možnost spolupráce s okolím, snažit se zůstat bdělý.

Na palubě – pokračuje činnost MOB, posádka se připravuje na vyzvednutí z vody (příprava výtahu, např. z lana na stěžni, topenanty), příprava na zachycení osoby ve vodě.
Spolupráce s účastníky "mayday" činnosti.

Čtvrtá fáze:

Circum-rescue kolaps – kolaps po vytažení z vody - 20.minuta – 24. hodina.
Příčiny nejsou zcela jasné. Pravděpodobně je to souběh několika faktorů.
Především další chladnutí, ochlazení teploty jádra studenou krví z periferie, kolaps regulace krevního tlaku, faktory vedoucí k poruchám srdečního rytmu.
Odstraněním hydrostatického tlaku vody dochází k přelití krve do končetin a snížení krevního tlaku.
Hrubé zacházení a nešetrná manipulace vede k dalšímu ochlazení jádra, ze kterého plynou poruchy srdečního rytmu.
Fenomén dalšího chladnutí po vytažení z vody /až 5°- 6°C/. Soubor faktorů vedoucí ke snížení krevního tlaku

20% zachráněných, kteří jsou z vody zachránění živí, umírá.

MUDr. Vojta Vajdík